Archeologické nálezy na katastrálním území Truskavna jsou velice skrovné a spíše náhodné. Pocházejí z údolí z jeskyně Klemperka. Zastavěná část (intravilán) a nebo pole v okolí obce (extravilán) zatím žádné archeologické nálezy z pravěku či raného středověku neposkytly. Je tedy možno předpokládat, že v pravěku zde díky vzdálenosti od vody nikdy větší sídliště nebylo. Krátkodobé osídlení či pohřebiště vyloučit nelze, ale zatím nebylo zachyceno ani leteckou fotografií. Po archeologické stránce je svojí polohou nejzajímavější ostrožna, na níž stávala zřejmě středověká tvrz.
Když se zaměříme na obce v okolí Truskavny, zjistíme, že nejstarší pravěk je na tomto území soustředěn především do oblasti kolem Kokořína a Kokořínku. Doba bronzová a další období však mají již širší rozsah a ukazují nám, že i tato krajina mohla představovat pro tehdejší obyvatelstvo sídlištní, hospodářské a obchodní možnosti. Středověk pak je charakterizován stále stoupajícím počtem osad a vesnic.
Velice zajímavou lokalitou je rovněž Hradsko u Mšena, kde zachovalé zbytky mohutné fortifikace upomínají na slovanské hradiště, které by mohlo být totožné s hradiskem označovaným ve franckých kronikách jako Canburg.
Klemperka
Klemperka – celkové zaměření středověkého
jeskynního hrádku (Hrady.cz)
Jeskyně Klemperka leží na konci Truskavenského dolu v údolí, situovaném východním směrem od zastavěné plochy obce Truskavny v jeho jihozápadní části. Je již pravděpodobně zakreslena i na mapě prvního vojenského mapování z konce 18. století. Jméno jeskyně souhlasí, jen je situována o jednu cestu jižněji.
Skalní komplex tvoří ochoz, horní část jeskyně, schodiště, dolní část jeskyně a výklenek. Je pravděpodobné, že v některých úsecích při okraji mohlo být dle zbytků v podlaze a na stěně spodní části skály postaveno zábradlí či podsebití. Tento úsek stejně jako vnitřní partie jeskyně byl uměle vytvořen.
V roce 1979 došlo k odtěžení naplavené půdy na dně jeskyně a sondáží byla získána keramika, která datovala působení lidské činnosti v jeskyni do středověku. Od roku 1999 se v likvidaci nánosů z jeskyně pokračovalo s malými přestávkami až do roku 2001. V současné době je většina sedimentu vytěžena, ale dochází již k novému ukládání naplavované zeminy.
V současné době je původní funkce jeskyně Klemperka specifikována jako středověká skalní tvrz, kde mohl mít své sídlo v období 1379–1391 i Vaněk z Truskavny. Úvahu o sídle Vaňka z Truskavny v jeskyni Klemperka však nelze doložit, protože zmiňovaný šlechtic mohl mít svoji tvrz či dvorec i na ostrožně ve vsi. V tom případě by měla Klemperka v rámci sídlištního komplexu na Truskavně jiný, možná spíše obranný charakter. Podle rozlohy a polohy jeskyně na okraji údolí lze předpokládat, že především ve vrcholném středověku, ale i později, sloužila jako uskladňovací prostor či mohla mít jinou – hospodářskou či ukrývací – funkci.
Ostrožna leží ve středu obce na jejím východním okraji těsně nad údolím. Je přístupná jak z údolí po lesní cestě, tak ze středu obce širší komunikací. Přirozené opevnění poskytoval příkrý sráz na delší severní a kratší východní straně. Jižní strana ostrožny má jen mírnější svah. Její tvar kopíruje přístupová cesta z údolí do vesnice. Severní strana přechází v zástavbu ve středu obce, která patří k nejstarším.
Díky své poloze mohla být ostrožna přístupná pouze od středu obce, tzn. z J strany. Proto také hradiště či tvrz mělo v užší části vytvořené dva znatelné příkopy. První příkop ležící blíže ke středu obce byl hluboký asi 6 m a široký cca 15 m. První část – předhradí, na kterém je postaven dům č. p. 6 – je široké asi 15 m a dlouhé 22,5 m. Druhá část – akropole – je oddělena od předhradí průkopem širokým 6 m a hlubokým cca 3 m. Je v některých dílčích částech vidět, ale většina je zahrnuta. Na ploše stojí usedlost č. p. 7. Na její zahradě za domem směrem k údolí je na části vidět malý zlom (od domu vzdálen cca 6,5 m) a úsek se starší zástavbou sklepů zahloubených do skály je v současnosti propadlý (od domu vzdálen cca 12–14 m, šířka sklepa cca 5 m).
Datující materiál nebyl doposud z této oblasti získán, protože prostor tvrze je pravděpodobně pod usedlostí č. p. 7. Přesto na základě historických materiálů, půdorysu a profilu hradiště lze usuzovat, že bylo osídleno teprve v raném a vrcholném středověku a teoreticky by zde mohl sídlit i během 14. století v letech 1379–1391 zmiňovaný Vaněk z Truskavny.
Kokořín hrad – pohlednice po r. 1918 (Hrady.cz)
Oblast Kokořínek se nám reprezentuje nálezem ze starého fondu muzea v podobě koflíku z doby bronzové a předměty pocházejícími ze sbírky kokořínského hradu. Je to přibližně 5 ks kamenných nástrojů – dva kopytnaté sekeromlaty, motyka a dvě sekerky – přiřazované do neolitu i eneolitu.
Nejpočetněji je zastoupen Kokořín, a to jak v intravilánu, tak extravilánu, tzn. v cihelně, Podhradské rokle, okolí hradu a Starých sklepích (Starácích). Intravilán se s nálezem kamenného kopytnatého klínu a kopyt. sekeromlatu v roce 1936, kamenného vrtaného mlatu, zvířecích kostí a keramiky z okraje obce v roce 1955 představuje obdobím neolitu, a to především kulturou lineární a vypíchané keramiky. Oblasti kolem cihelny (v Novém Kokoříně) je přisuzován nález keramiky v roce 1852 bez bližšího chronologického určení, dále tři kopytnaté klíny a keramika ze sbírky kokořínského hradu datované do neolitu, do kultury lineární a vypíchané keramiky. Mimo tyto předměty existuje ve starém fondu muzea i knovízský okřínek.
Hradiště Hradsko u Mšena se nachází na mohutném ostrohu nad údolím říčky Pšovky proti hradu Kokořín. S okolním terénem má spojení pouze na východ šíjí širokou jen asi 70 m, na níž je dnešní ves Hradsko. Tato šíje byla opatřena krátkým, ale mocným opevněním ze dvou linií valů, z nichž pouze vnitřní val se dochoval v podobě terénního stupně na západním okraji vsi u kostela sv. Jiří.
Mšeno (Mestomseno.cz)
Půdorys hradiště
Podle archeologických nálezů (jež jsou uloženy v Národním muzeu a Okresním muzeu v Mělníce) bylo hradiště osídleno už v mladším paleolitu, v neolitu i později. Největšího rozkvětu dosáhlo v raném středověku, kdy sloužilo k ochraně cesty údolím Pšovky do středních Čech.
Pro ztotožnění Hradska s Canburgem, o němž Chronica Gothanum uvádí, že zde došlo v r. 805 k porážce římského císaře Karla Velikého českými Slovany, hovoří jak název nedaleké obce Kanina, tak i archeologické nálezy, především unikátní železné přilby z 9. století. Hradsko tak může být místem s prvním historicky doloženým názvem.